• Často si stýskáme, že kvůli pracovnímu vytížení na sebe v rodině nemáme tolik času - teď ho ale možná budeme mít, jak se říká "až bůh brání". Jaká jsou úskalí dlouhých společných hodin, dní, možná týdnů?

Určitě u spousty rodin dojde k tzv. „ponorce“. Lidé budou více náchylní na situace, které v běžném životě přejdeme a necháme plynout. Přirozeně se zvyšuje stres, u některých jedinců úzkost, agresivita, beznaděj, deprese.

• Existují třeba i vyloženě rizika větších problémů - v rodinách, kde ani za normálních okolností není soužití ideální?

Určitě rizika problémů existuje u spousty rodin, párů, které nejsou zvyklí spolu trávit volný čas, sdílet své problémy, starosti a komunikovat o běžných věcech, natož řešit krizové záležitosti. Snažme se všichni v těchto nezvyklých chvílích zpomalit, neřešit banality a omluvit leckdy vypjaté a neadekvátní reakce našich nejbližších. Chápu, že rodiče i děti jsou vyděšení a zaskočení. Ztrácíme jistotu, na kterou jsme zvyklí, a to jak my velcí, tak i ti malí. Důležité je mít v bytě někde svůj kout, svůj prostor, kde mohou být členové rodiny na chvíli schovaní před celým světem. Důležité je také dát najevo své emoce a vysvětlit svým blízkým, co se jim honí hlavou, co prožívají.

• Máte nějaká doporučení, jak smysluplně strávit společný rodinný čas, ale třeba i jen tipy na ukrácení chvíle?

Tento stav je možé využít na společenské hry, nemusí to být čistě jenom hry „ zábavné“, ale vědomostní ( Česko, Desítka, Kde leží Kotěhůlky…), strategické, které rozvíjí logické myšlení, karetní či pohybové… Vzniká prostor pro společné činnosti, jako je pečení, vaření pro holky. Kluci zase mohou s tatínky přidělat poličku, opravit kapající kohoutek, posekat zahradu atd. Vzniká velmi cenný prostor trávit čas se svými dětmi a učit je svým dovednostem. Je nejlepší čas připravit velikonoční výzdobu svých domovů, oken. Určitě bych dala možnost, vyzkoušet si některé aktivity sami. Přece bábovka od malé slečny bude výborná, i když nebude mít dokonalý tvar a kuchyňská linka bude plná mouky a rozbitého vajíčka. Ale ten pocit, že něco děti vytvoří sám, bez naší asistence, je k nezaplacení.

• Navzdory písničce ze Tří veteránů občas dobré zažít i nudu a umět si s ní poradit. Mám za to, že zejména u dětí a adolescentů je důležité i občasné zdánlivé "bloumání" a nicnedělání, aby měli čas se nad věcmi zamyslet. Co soudíte o tomto?
Lze se z nudy odrazit k k hlubšímu myšlení, uvažování nad souvislostmi? Nepřebije to teď ještě větší visení na sociálních sítích?
Určitě k dennímu režimu , a to jenom v této vypjaté době, patří čas na odpočinek a nic nedělání. Je potřeba si však denní režim rozvrhnout, alespoň v hrubých rysech. Mít alespoň malou představu o tom, jak den strávím, aby se nerozpliznul do nekonečného nic nedělání a chystání se na nějakou aktivitu. Sociální sítě je v tuto chvíli začít využívat nejen na hry a nesmyslné brouzdání. Lze se přes ně učit, sbírat informace do školy , podpořit své blízké, být jim oporou.

• Jaký vhodný model programu pro volný čas (společný i individuální) byste doporučila pro menší a pro větší děti (s tím, že je třeba vzít v úvahu i školu - některé školy organizují studium přes Google nebo sociální sítě)

Neexistuje přesný návod, který by fungoval pro všechny rodiny na stejném principu. Každá rodina má svá specifika. Rodina, která je zvyklá trávit svůj čas společně určitě bude reagovat na izolaci jednotlivých členů jinak než rodina, kde si každý dělá, co chce a nikdo i druhém skoro nic neví. Důležité je pro všechny rodiny bez rozdílu, sdílet své obavy, strachy, úzkosti. Denní režim je důležité rozdělit tak, aby si v něm každý člen rodiny našel prostor sám pro sebe. V tuto chvíli je důležité ještě více, než kdykoli před tím, být tolerantní k sobě vzájemně. Děti budou zřejmě mít snahu na tvých PC trávit víc času než v běžném denním rytmu. Je potřeba nastavit i pevná pravidla v tomto. Když se dětí skrz internet a media učí a připravují se do školy, doporučila bych více potom pracovat s učebnicemi a knihami. Začněme opět číst papírové knihy od těch elektronických.

• Na jaké otázky týkající se výjimečné situace v zemi od mladších a starších dětí by se měli rodiče připravit?

Děti jsou velmi zvídavé a určitě spousta dotazů na rodiče a prarodiče je směřovaných na vysvětlení stavu, proč nemohou do školy, na kroužky, ven s kamarády, proč jsou najednou doma všichni, i když není víkend či prázdniny. Obavy mohou vyvstav samozřejmě i o ohrožení života svých blízkých. Doporučuji rodičům, aby k vysvětlování situace dětem přistupovali velmi zodpovědně a adekvátně jejich věku.

• Zaznamenávají psychologické poradny a linky nějaké dotazy ohledně koronavirové situace?

V naší PPP jsou to spíše praktické dotazy na postupy vzdělávání dětí doma, jak děti zabavit, aby odloučení od kamarádů a školy zvládali co nejlépe. Hodně dotazů přichází mailovou formou a jsou směřovány na to, jak dětem různých věkových kategorií vysvětlit, co se vlastně děje. Určitě více dotazů je v tuto chvíli směřováno ale na linky důvěry.

• Jaký byste doporučila přístup k seniorům v rodinách - k prarodičům či k praprarodičům? Někteří mohou být úzkostnější, ale jiní lidé mají naopak sklon k lehkomyslnosti a bagatelizování rizika.

Volejme, pišme svým rodičům a prarodičům v pravidelných intervalech. Zkusme zavést řeč na jiné téma, než je jenom tato výjimečná situace, pokud vnímáme, že už je všeho hodně. Snažme se neztrácet humor a úsměv na tváři. Smích nevyléčí úplně ve, ale zbaví nás strachu, úzkosti a špatné nálady. Zkusme využít přítomnost seniorů, ať fyzicky či přes telefon či sociální sítě, k tomu, aby našim dětem měli možnost sdělovat zážitky ze svého života, dětství, mládí…. Nastavit vše tak, aby se alespoň na chvíli měli všichni možnost oprostit od současné situace a „přesměrovat“ myšlenky na něco pozitivnějšího.

• Jak si mohou lidé v téhle situaci navzájem pomáhat, podpořit se - zejména psychicky?

Určitě důležité je sdílení, nenechat se jenom ovlivnit médii, nesedět celý den u televize a dívat se jenom na zprávy a zjišťovat, kolik je nových případů nakažených. Je potřeba špatné s negativní informace dávkovat postupně. Důležité je zvládat karanténu aktivně, číst knihy, uklidit domácnost, zavolat blízkým, na které nemáme tolik času během roku atd. Určitě, co lidem pomůže jak psychicky i fyzicky, je jakýkoli pohyb. Zacvičit si lze i doma, nemusíme kvůli tomu do přeplněných fitnes center. Zařaďme do denního režimu malou rozcvičku a protažení při otevřeném okně či vyvětrané místnosti. K tomu nám pomůže třeba webová stránka htps://www.telocvik.online.